Průkopník v mnoha oborech

Během svého života se Dr. Georg H. Endress chopil iniciativy a posunul věci kupředu. Jádrem jeho práce byl rozvoj skupiny Endress+Hauser, kterou ze skromných začátků přeměnil v mezinárodního hráče. 9. ledna by podnikatel oslavil své 100. narozeniny. Jeho odkaz je viditelný dodnes – a to nejen v rodinné firmě i daleko za hranicemi.

Proč se stal podnikatelem? Georg H. Endress měl na tuto otázku dvě odpovědi. Ta oficiální zněla: „Chtěl jsem sobě, své rodině a světu dokázat, že dokážu proměnit nápad v úspěch.“ Obvykle navazovala na tu neoficiální: „Když bylo naše páté dítě na cestě, manželka mě požádala, abych něco udělal – a tak jsem se stal podnikatelem.“

Ale nejdřív... Georg Herbert Endress se narodil 9. ledna 1924 v německém Freiburgu, kde jeho otec vedl továrnu na průmyslové plyny. Základní vzdělání získal v chorvatském Záhřebu, kde jeho otec později pracoval jako generální manažer. Poté Georg H. Endress navštěvoval střední školu v Basileji, kam se rodina přestěhovala kvůli neklidné politické situaci v Evropě, když byl jeho otec přeložen do Paříže.

Endress se vyučil jako mechanik a poté pracoval pro různé společnosti ve Švýcarsku. V té době i současně navštěvoval pět semestrů večerní kurzy na vysoké škole technické. S Alicí Vogtovou se Georg H. Endress setkal během své vojenské služby v Ticinu a v roce 1946 se vzali. První z osmi dětí se jim narodilo již v roce 1947.

V té době již Georg H. Endress pracoval pro svého otce. Prodával britské kapacitní vlhkoměry textilnímu průmyslu v okolí Basileje. Jednou se mladý inženýr vrátil z návštěvy výrobce těchto zařízení, společnosti Fielden Electronics, s novým typem zařízení na měření hladiny v zavazadle a od té doby měl plán je prodávat i v Německu.

Jako švýcarský občan potřeboval Endress pro svůj projekt německého partnera. Devětadvacetiletý mladík našel svůj protějšek v Ludwigu Hauserovi (58), manažerovi malé družstevní banky. V únoru roku 1953 byla společnost L Hauser KG zapsána do obchodního rejstříku „pro prodej elektronických zařízení Fielden-Endres“ (včetně pravopisné chyby). Společnost byla pojmenována po Hausserově manželce Luise, která byla také prvním akcionářem společnosti s podílem 2000 německých marek.

Další vývoj byl velmi rychlý již od samotného začátku. V roce 1955 požádal inženýr o svůj první patent a v roce 1956 zahájila mladá společnost svou vlastní výrobu prvních přístrojů. Práce se brzy rozšířily do několika budov – mechanické dílny, výroby elektroniky, expedice a kanceláří – které zaměstnanci láskyplně a posměšně nazývali ‚Společné chatové dílny‘.

Předvídavost a obezřetnost tvořily základ jejich úspěchu. Zatímco Georg H. Endress rozvíjel obchod s velkým smyslem pro trh a zákazníky, Ludwig Hauser dohlížel na finance. Mnohé z principů, kterých se Endress+Hauser drží dodnes, se formovaly právě již v té době.

Georg H. Endress rozšiřoval své podnikání krok za krokem, tak aby postupně snížil závislost na jednotlivých technologiích, odvětvích a regionech. Silná orientace na zákazníky byla v DNA společnosti od samého počátku.

Z malého start-upu se postupně stával stále větší hráč. Což bylo i díky schopnosti Georg H. Endresse inspirovat správné lidi pro své projekty, kteří mnohdy byli ve svých oborech lepší než on. G. H. E. byl interně znám, jako šéf s drsnými hranami. Jednou řekl „Popularita není můj šálek čaje. Mnohem raději bych slyšel někoho, kdo mi řekne, že mám dobrou společnost a skvělé zaměstnance, než aby mě někdo poplácal po zádech a říkal, že jsem skvělý."

Endress vždy kladl velký význam školení a další vzdělávání. Proto udělal z Endress+Hauser vzorovou společnost. Zahájil třínárodní učňovský program v Basilejském regionu, inicioval třínárodní inženýrský studijní program a zavázal se k přeshraniční spolupráci. Dále působil v německém podnikatelském sdružení WVIB, v regionálním sdružení Horní Porýní a také podporoval iniciativu BioValley, síť v oblasti biologických věd.

Když v roce 1995 předal vedení koncernu svému synovi Klausovi, měla společnost po celém světě 4300 zaměstnanců a obrat 680 milionů švýcarských franků.

Georg H. Endress obdržel mnoho ocenění za své podnikatelské úspěchy a svou společenskou angažovanost – včetně německého spolkového kříže se stuhou za zásluhy a byl jmenován francouzským Chevalier dans l'Ordre National de la Légion d'Honneur. Dále získal čestný doktorát na univerzitě v Basileji a byl i čestným senátorem Albert-Ludwigs-Universität Freiburg.

Georg H. Endress zemřel po krátké nemoci dne 14. prosince 2008, několik týdnů před svými 85. narozeninami. Jeho odkaz však zůstává viditelný a jeho práce je stále živá a to v mnoha ohledech - ve společnosti, která je nyní lídrem v technologii procesního měření, v jeho velké rodině, která má nyní více než 75 členů, prostřednictvím nadace Georg H. Endress, která je zapojena ve vzdělávání a výzkumu a v mnoha lidech, které ovlivnil a kteří si ho pamatují dodnes.