Závazkové vztahy aneb stanovené měření páry pro fakturační účely

©Endress+Hauser

Společnost Endress+Hauser umí spolehlivě nabídnout obě varianty dle individuálních potřeb našich zákazníků.
Pokud je měření uvažováno jako stanovené dle platné legislativy, všechny jeho součásti lze nabídnout s potřebnými certifikáty (schválení typu) a prvotním ověřením ze strany ČMI, kdy jsme se zákazníkem ve spojení až do samotného oživení celého měření.

Již od počátku návrhu měření je nutné dbát na přesné informace nejen z hlediska provozních, ale také instalačních požadavků. Díky tomu jsme schopni společně se zákazníkem navrhnout optimální měřicí systém a v případě stanoveného měření předat potřebné informace pro prvotní ověření. Výsledkem je funkční měření a spokojený zákazník, resp. výrobce i odběratel páry.

V předchozích článcích jsme si ukázali, že v případě ideálního stavu je v potrubí přehřátá pára a vše pracuje tak, jak má. Ovšem často je složité udržet ideální parametry páry, ať už z hlediska výroby samotné (tedy spíše technologické) nebo z hlediska přenosových potrubí, která často neodpovídají svou dimenzí ani kvalitou provedení (zastaralá, velká potrubí). Potom je běžné, že se pára dostává pod mez sytosti a vznikají technické problémy a také dohady ohledně množství předané energie a samozřejmě její ceny.

©Endress+Hauser

V závěru minulého článku jsme zdůraznili, že jakmile se pára dostane pod mez sytosti, z fyzikálního hlediska ztrácí měření jakýkoliv smysl!

Z hlediska obchodního je situace maličko komplikovanější, protože pára je proudící médium, které své parametry v čase mění. Ovšem z hlediska legislativy je situace velmi jasná. Každé schválení přepočítávací jednotky (nejen Endress+Hauser) obsahuje formuli, že jako STANOVENÉ měřidlo pracuje POUZE v oblasti přehřáté páry, v ostatních případech POUZE jako PRACOVNÍ měřidlo.

V praxi se to obvykle řeší úpravou ceny za předané množství energie v případě, že pára neodpovídá kvalitativním požadavkům a vzhledem k tomu, že jsme v rovině pracovního měřidla, tato úprava závisí pouze na dohodě obou stran.

Jako klíčové se jeví správné měření, protože jen tak lze určit, kolik přehřáté a kolik mokré páry v určitém časovém intervalu potrubím proteklo.

Obvyklý problém bývá, že měření je na straně výrobce a ke ztrátám dochází na potrubí. Výrobce tedy prokáže přehřátou páru, ale odběratel dostává mokrou. V takovém případě se dohoda hledá jen velmi těžko a je to spíše otázka vzájemných vztahů, případně technických možností nějaké nápravy.

Často se u našich zákazníků setkáváme s požadavkem na druhé měření na straně odběratele, kdy jsou si obě strany schopny vyčíslit ztráty a lépe se tak dohodnout. Cena samotného druhého měření (které mnohdy nemusí být ani stanovené) je jen zlomkem ceny ztrát, ke kterým dochází ztrátami energie v páře. Tyto jsou mnohonásobně vyšší.

©Endress+Hauser

Co kdybychom si hlídali kvalitativní parametry páry podle její teploty? Můžeme si definovat několik poruchových počítadel pod mezí sytosti na základě změřené teploty a usuzovat, jak mokrou páru máme? Určitě ne! Bylo by mylné se domnívat, že lze úpravu ceny stanovit podle teploty páry, což jasně vyplývá z uvedeného příkladu:

Mokrá pára s 1% suchostí a mokrá pára se 100% suchostí má stejný tlak a teplotu. To znamená, že znalost teploty a tlaku nám neříká absolutně nic o suchosti páry a tedy ani o množství energie v ní obsažené. Například pára s tlakem 10bar_absolutní a teplotou 179,9°C má při 1% suchosti pouze 20,153 kJ/kg a při 100% suchosti 2015,31 kJ/kg.

Ale jak tedy zjistit, jak „špatná“ pára je? Možností je několik, ale všechny budou vyžadovat určitou míru tolerance a zapojení obou stran.

Kvalitu dodané páry, resp. předané energie lze odhadnout z chování procesů, které jsou párou zásobované. Lze potom relativně kvalifikovaně určit, o kolik méně energie bylo dodáno v intervalu např. 24hod. Jako příklad si můžeme uvést velkou nádrž s pryskyřicí, která se ohřívá párou. Pokud je pára v požadované kvalitě, zahřátí na provozní teplotu trvá, řekněme, 4hod. Vždy ve středu a v sobotu ale zahřátí za stejných podmínek trvá 6,5hod. Takto lze relativně jednoduše odhadnout, že je to způsobeno kvalitou páry, resp. předané energie a ztráty do určité míry vyčíslit.

Další možností jsou různé audity, které dokáží velmi kvalifikovaně zkontrolovat např. kvalitu potrubí, dimenze a délky, stav ventilů apod. a na základě těchto zjištění navrhnout vhodná opatření k nápravě; je-li to technicky možné.

Ale co kdybychom byli schopni měřit kvalitu páry kontinuálně a prokazatelně stanovit suchost páry v každém okamžiku? Vyvinuli jsme zcela nový multifunkční vírový průtokoměr, který dokáže přímo stanovit suchost páry. O tom ale v dalším článku.

1. Pára – trocha teorie

2. Měření průtoku jako základní veličiny pro zjištění množství energie

3. Tlak a teplota – zásadní veličiny pro přesné měření

4. Přepočítávací jednotky; aby měření mělo smysl

5. Závazkové vztahy aneb stanovené měření páry pro fakturační účely
   

6. Suchost páry – umíme ji změřit!

7. SWAS – kvalita páry se počítá