Stlačený vzduch – energeticky nejnáročnější „surovina“
Buďte aktivní ve snižování ztrát.
Věděli jste, že náklady na výrobu stlačeného vzduchu se zvýší o 9 % za každý zbytečný 1 bar tlaku navíc?
Uspořit lze snadno:
Benefits
Minimalizace netěsností = nižší tlakové ztráty a aktivní monitorování filtrů = nižší tlakové ztráty
Nasávání vzduchu do kompresoru v nejchladnějším místě = vyšší výkon a využití odpadního tepla kompresoru = rekuperace
Udržování optimálního procesního tlaku
Vypínání kompresorů v neproduktivním čase
Kontrola účinnosti kompresorů (korigovaný objemový průtok vs. spotřeba elektrické
energie)
Finanční ztráty v neefektivních systémech výroby a přenosu stlačeného vzduchu jsou podceňovány nebo přijímány jako dané. Nemusí to tak být! Slabá místa se dají velmi spolehlivě identifikovat a přijmout taková opatření, aby nadále nedocházelo ke ztrátám.
Kde hledat:
Až 10 % spotřeby energie v průmyslu se používá k výrobě stlačeného vzduchu = výkon asi 75 velkých jaderných elektráren.
Až 95 % se ztrácí jako neproduktivní odpadní teplo během procesu.
Až 30 % stlačeného vzduchu mizí kvůli únikům.
Vždy mějte na paměti, že:
Klíčem k odhalení slabých míst je správné měření na správných místech. Návratnost takových měření se pak počítá na měsíce.
V následujícím procesním schématu jsou naznačena typická místa měření a vhodné přístroje, které zajistí vysokou spolehlivost a přesné výsledky.
Při aktivním hledání úspor lze pracovat především s odpadním teplem, tlakovými ztrátami a nadměrným tlakem v systému.
Návrh vhodného měření je základem pro přesné vyhodnocení a pochopení systému
Vzhledem k tomu, že jsou plyny stlačitelné, je potřeba dbát na správné veličiny a především jednotky.
Nejjednodušší příklad stlačitelnosti plynů je tlak v pneumatikách automobilu. Jako studenou pneumatiku budeme uvažovat takovou, která je nafouknutá na tlak 2 bar při teplotě 20 °C. Díky rovnici ideálního plynu lze snadno spočítat, že pokud zahřejeme pneumatiku na 40 °C, zvýší se její tlak na 2,14 bar.
Normální metr krychlový vs. standardní metr krychlový
Oba tyto termíny se používají při měření plynů. V obou případech se jedná o korigovaný objem, ale POZOR, s různými referenčními podmínkami.
Obě veličiny se vztahují k referenčnímu tlaku p = 1,01325 bar_a, ale k různým teplotám.
Pozor na správné jednotky!!!
Tlak se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává jako absolutní
Teplota se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává v Kelvinech
Nakonec není důležité, jaké veličiny nebo jednotky používáte nebo na které jste zvyklí. Zásadní je, aby byly správně definované a při návrhu měření byla procesní data přesná. Jen tak jsou se obě strany schopny dohodnout na optimálním řešení bez následných problémů a dohadů.
Měření průtoku suchého vzduchu v hlavní větvi
Termický průtokoměr t-mass 300/500 – přímé měření hmotnostního průtoku
Měření tlaku v hlavní větvi
Cerabar PMP51B – nová generace populárních tlakoměrů pro relativní i absolutní tlak
Trendové měření tlaku na filtrech
Cerabar PMC11 – cenově velmi efektivní měření tlaku
Měření průtoku suchého vzduchu na podružných větvích
Termický průtokoměr t-mass A150 nebo B150 – cenově výhodné měření pro základní průmyslové plyny
Finanční ztráty v neefektivních systémech výroby a přenosu stlačeného vzduchu jsou podceňovány nebo přijímány jako dané.
Typická místa měření a vhodné přístroje, které zajistí vysokou spolehlivost a přesné výsledky.
Nejjednodušší příklad stlačitelnosti plynů je tlak v pneumatikách automobilu.
Obě veličiny se vztahují k referenčnímu tlaku p = 1,01325 bar_a, ale k různým teplotám.
Tlak se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává jako absolutní a teplota v Kelvinech.
